Radhošť

Sedmou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd, umístěnou na konci hřebenu Pusteven, je se svými 1129 m n.m. Radhošť. Právě tento vrcholek dal jméno dvěma přilehlým městům, Rožnovu a Frenštátu. Podle pověsti byl Radhošť sdílem slovanského boha Radegasta, boha slunce, války a vítězství (a pozděj taky piva :-)). Od roku 1735 stál na vrcholu této hory kříž, ke kterému se konaly pravidelné poutě. Původní dřevěný kříž byl v roce 1805 nahrazen kamenným, který byl později nahrazen kaplí Cyrila a Metoděje.

Prvotní návrh na stavbu kaple padl v roce 1881 na půdě Občanské besedy. Na její stavbu byla uspořádána veřejná sbírka, kterou později doplnil také dary arcibiskupa Theodora Kohna a hraběte Rudolva Kinského, kteří věnovali pozemky na stavbu kaple. Základní kámen kaple byl položen 5. 7. 1896 a stavba kaple byla naplánována tak, aby jednou polovinou stála na rožnovské straně a druhou na straně frenštátské. Samotná stavba byla vysvěcena v roce 1898 a její správa patřila pod patronaci Matice radhošťské.

Spolu s kaplí na vrcholu Radhoště stojí také sousoší místního rodáka, sochaře Albína Poláška, zobrazující sv. Cyrila a Metoděje. Toto sousoší bylo vytvořeno v roce 1930 a je umístěno za kaplí, směrem k Pustevnám.